ROSE GRAY

Rose Gray ví, že jediná dokonalá noc v klubu vás může nechat znovu se narodit. Louder, Please, dlouho očekávaný debut londýnské zpěvačky, songwriterky a DJky, zachycuje právě ten pocit jediné magické noci – nové tváře a nová zamilování, omamující nové zvuky a slzy, které se pod světly tanečního parketu třpytí jako třpytky. Album tvoří euforický elektronický pop a mrazivě silná maximalistická klubová hudba a představuje Rose Gray jako mistryni vyprávění životních extatických vzletů i duši drtících pádů – a nachází upřímný experimentální pop právě v prostoru mezi nimi. Ve stopách ikon jako Robyn, Kylie Minogue nebo Madonna z éry Ray of Light dokáže Gray v klubových hymnách najít každodenní pravdu.

Od úvodních tónů až po výmluvný název je Louder, Please jasným manifestem. Album vznikalo převážně ve spolupráci s legendárním popovým skladatelem Justinem Tranterem (Lady Gaga, Chappell Roan, Selena Gomez), který nedávno zapsal Gray do svého vydavatelství Facet. Na desce se objevují také jména jako Sega Bodega, Pat Alvarez, Sur Back, Uffie a Alex Metric. Celým albem se vine atmosféra bezstarostných vrcholů taneční hudby 90. let a přelomu milénia, ukotvená smyslným hlasem Rose Gray, který přednáší verše jako dávné, a přesto živé pravdy. Jak zpívá v prvním, triumfálním singlu Free: „The good shit in life is always free.“

Rose Gray se narodila ve Walthamstow ve východním Londýně – na Silvestra, symbolické datum pro budoucí královnu klubů. Hudbu měla v sobě od dětství: zpívala doma u rádia i ve školních sborech. Původně ale směřovala ke sportovní kariéře – závodně běhala dlouhé tratě –, dokud jí vážné zranění kotníku nepřikovalo na měsíce k lůžku. A právě tehdy se obrátila k hudbě naplno a začala skládat své první písně na domácím pianu Casio.

Brzy bylo jasné, kde je její srdce. Věnovala se klasickému zpěvu a krátce navštěvovala prestižní uměleckou školu. Už během prvních tří týdnů vysoké školy se dostala do hudebního vydavatelství a školu opustila, aby se mohla naplno věnovat snu stát se popovou hvězdou. Přesto ji první zkušenosti s hudebním průmyslem tvrdě probudily: jako teenagerka nahrála přes 100 písní, než pochopila, že jde špatným směrem. Odejít musela bez svého repertoáru. V 19 letech tak stála na začátku – bez školy, bez labelu, bez plánu. A tak udělala to, co tolik mladých, kteří se hledají: našla klub.

Zklamaná hudebním průmyslem, Gray trávila čas různými brigádami – pracovala u vchodu v londýnském Fabricu, dělala figurantku na fakultách medicíny, učila zpěv – a přitom se naplno ponořila do londýnské elektronické klubové kultury. Tyhle roky, strávené tancem, nočním životem a objevováním sebe sama pod stroboskopy, jsou hluboce vepsané do Louder, Please – její ódy na proměňující, život měnící sílu dobré party.

Na Louder, Please se Rose Gray ukazuje jako výjimečný most mezi klubovou a popovou scénou – využívá camp i upřímnost, aby vytvořila pocit té nejlepší noci vašeho života, kdy je každá hodina golden hour a každý nový člověk působí jako dlouho očekávané setkání. A zároveň titul alba – Louder, Please – je tichým, ale rozhodným prohlášením: o tom, kdo Rose Gray je, co chce a jakou umělkyní vždy mohla být. Syrové i melodické, nadějné i srdečné. Poslouchat Louder, Please je jako poslouchat něčí životní příběh – možná i ten váš.

Pátek 19. června na Metronome Prague 2026